Propočet minimálního
radonového odporu protiradonové izolace
a minimální intenzity větrání se týká především novostaveb.
Účinnost
protiradonových opatření
Pro řešení
protiradonových opatření stávajících staveb je situace složitější. Prioritně se
řeší v souladu s předpokládaným rozsahem rekonstrukce objektu a nebo se
posuzuje rozsah aproximativních nákladů variant protiradonových opatření, které
připadají v úvahu ve vztahu k jejich účinnosti viz tabulka dle ČSN 73 0601,
tab.2, kde zjednodušeně lze říci, že varianty 1
až 4 jsou vhodné pro OAR ≤ 500 Bq/m3, 5 a
6 pro OAR ≤ 1.000 Bq/m3, 7 a
8 kombinované s předcházejícím pro OAR ≥ 1.000 Bq/m3.
U stávajících staveb se
provádí:
■ podrobná
diagnostická měření pro
zjištění zdroje a přístupových cest radonu,
■
stavebně technický průzkum a zhodnotí se stav konstrukce stavby (hydroizolací,
podlah, základů a jejich materiál a
hloubku založení, vlhkost zdiva v suterénu a 1.NP, trhliny, těsnost prostupů,
větrání,.)
Protiradonová izolace se
řeší u stávajících staveb
■ vložením
do podříznutých stěn nebo
vždy vytažením izolace 100 mm na cementový soklík+
■
injektáž stěn nebo
■
provětrávaná drenáž v
podlahové konstrukci po
vnitřním obvodu
stěn viz obr.
■ ventilační
vrstva v podlahové konstrukci.
Jiná řešení jsou
neúčinná, účinnost šíření radonu stěnami a spárou mezi podlahou a stěnou je pak
významně snížena.